Vražda v pražském kadeřnictví a její vyšetřování – všední příběh, noticka do černé kroniky. Přesto však je leckdy potřeba mravenčí práce na rozpletení spletitých pavučin vztahů a nalezení pachatele. A v každém vyprávění příběhu je zároveň i kus manipulace. Vypravěč udělá všecko pro to, aby si své čtenáře udržel ve stavu oddané pozornosti, aby je rozplakal, rozesmál, rozklepal napětím či aspoň tragickým závěrem přivedl k mravní katarzi. Hledí jim zprostředkovat zážitky, o něž by ve skutečnosti právě pro jejich výjimečnost asi spíš nestáli, ale na nichž si, jsou-li obratně vyprávěny, náležitě pochutnají A že, jak říká Mefisto v Goethově Faustovi, &quo;krev je zcela zvláštní šťáva“, jsou příběhy s vraždou a krveproléváním k takovým manipulacím nad jiné vhodné. Proto to nebude mít vyšetřovatel ani čtenář vůbec lehké...